Sám jsem tuto anténu zhotovil v roce 1977 a používal úspěšně do konce roku 1982. Náklady na materiál potřebný pro sestavení této antény jsou přiměřené. Al trubky různých průměrů jsou k dostání běžně v železářských obchodech. Protože není podmínkou, aby byla celá anténa z trubek stejného průměru, (já jsem ji realizoval z ocelových trubek průměrů od 35mm dole po průměr 10mm nahoře) dají se vybrat i trubky co jdou zasunout do sebe a pak je montáž jednodušší - na konci naříznout asi 30-50mm a stáhnout kovovou hadicovou svorkou, nebo se nabízí i využití osmimetrového teleskopického vertikálu z radiostanic R-118, které se ještě mezi radioamatéry vyskytují.V obou případech bych na ošetření spojovacích míst použil samovulkanizační silikonovou pásku. Já tuto anténu postavil na střeše čtyřpatrovho panelového domu, na nízkém nástavci odvzdušnění odpadů, koaxiál jsem vedl kolmo od antény asi 8 m vodorovně po střeše a podél domu do 1 patra. Radiály byly z Cu licny umístěny vovorovně na ploché střeše. Kondenzátor na konci kompenzačního pahýlu jsem tehdy použil z anténního dílu stanice RM-31P max. kapacita 270pF. Pro tehdy povolený příkon PA 320 W vyhovoval, ale při dolaďování při plném výkonu občas "hořel". Pokud by se měla tato anténa používat pro větší výkony, je nutné použít ladicí kondenzátor s většími mezerami, nejlépe by asi vyhověl vakuový kondenzátor 500pF/10kV. Přesto, že jsem tuto anténu používal úspěšně na všech pásmech 80 - 10m mimo WARC (v té době jsem neměl možnost), na DX provoz byla velmi dobrá na 40m pásmu. Při konstrukci této antény jsem se nedržel přesně podle popisu v následujícím článku, ale s výsledkem jsem byl velmi spokojen.
Kopii původního článku přikládám pro zájemce, co nemají přístup ke starým ročníkům časopisu AR.
