KV PA s 2x 4-65A (TESLA RE-65A) 160-10m


Úvod:
Kdysi dávno,někdy v r.1975 jsem se rozhodoval rychle postavit posilovač pro třídu A. Na „koleni“ v panelákovém bytě stavba trvala cca 1 měsíc. Měl jsem pár elektronek RE-65A (výprodej z VÚA.S.POPOVA) a trafo 2x400V z rozhlasové ústředny. Vzhledem k tehdejším možným potížím s TVI, v té době bylo pokrytí TV signálem ještě dost sporadické a TV přijímače z hlediska odolnosti vůči nežádoucím signálům nestály za moc, jsem se rozhodl pro lineární zesilovač s uzemněnými mřížkami. Odpadá neutralizace a nehrozily potíže s přebuzením. (Na PA TX-u jsem používal GU29 – cca 80W výkonu do 75 Ohm). Inspirací na řešení vstupního obvodu mi byl popis PA „ETA“ od Zbyňka Zakouřila, OK1ZZ (ex OK1AZZ viz.AR 4/1971 str.153 až 155). Toto zapojení jsem měl již odzkoušeno, když jsem upravoval PA od Franty OK1WC se dvěma OS125/2000. Anodové obvody – pí-článek a zdroj VN jsem použil běžná zapojení. Nemám v úmyslu popisovat zde celý PA, ale:
Vstupní – katodový obvod:
provedení induknosti vstupního obvou
Obr. 1 Schema budicího obvodu v katodách
Konstrukci PA jsem začal výrobou cívky Lk, jejíž rozměry pak limitovaly hloubku šasí (~ 60 mm). Cívka Lk je navinuta z Cu trubičky průměr 6mm o délce cca 1,5m, kterou jsem napřed vyleštil a prostrčil jsem do ní dynamodrát prům. 1mm opředený bavlnou, tak aby na obou koncích přečníval alespoň o 200 mm (dnes se dá použít i licna s teflonovou, nebo silikonovou izolací – musí vydržet teplotu pájení a žhavicí proud elektronek). Vinul jsem ručně na trnu průměr 24 mm, závit vedle závitu. Rozteče mezi závity jsem udělal pomocí celuloidového pravítka obaleného hadříkem, na které jsem cívku „šrouboval“. Dva horké závity jsem roztáhl na délku 33mm, a celková délka cívky mi vyšla l= 133 mm, vnější průměr D= 37mm. Skutečné provedení je patrné z obr. 2 a 3.
provedení vstupního paralelního obvodu
Obr.2 Vstupní paralelní obvod v katodách
Opředení vnitřního vodiče jsem na koncích cívky napustil šelakem a omotal PVC izolačkou, aby mi dovnitř trubičky nenatekla stříbřící lázeň a po přeleštění vídeňským vápnem (kvůli odmaštění) a očistění celé cívky jsem ji ponořil do kádinky s lázní pro bezproudové stříbření. (Tehdy jsem použil kyanidovou lázeň namíchanou podle receptáře elektronika, dnes se dá bezkyanidová stříbřící lázeň zakoupit v GES, či GME). Po důkladném opláchnutí vodou a osušení ještě lehce přeleštit měkkým hadříkem, odstranit „ucpávky“ a cívka je připravena k použití.
Podle mých zkušeností není provedení cívky nijak kritické. Ladící kondenzátor je duál 2x500pF. Napřed jsem obvod naladil do rezonance pomocí GDO – pro 160 a 80m jsem připojil triál a pevné kondenzátory zkusmo, až obvod rezonoval v požadovaných pásmech. Pak jsem pomocí GDO a Anténaskopu (šlo o jednoduchý můstek s ocejchovaným potenciometrem 100 Ohm – tehdy jsem neměl MFJ 259, jako dnes) přednastaveného na 75 Ohm našel odbočky pro vstup z budiče. Vše jsem nastavoval při zapnutém žhavení elektronek.
Ostatní je zřejmé ze schematu na obr.č.1. Důležité je vf uzemnění studeného konce obvodu, žhavicí trafo má odbočku uprostřed.
Původně jsem osu přepínače vstupního obvodu opatřil ozubeným převodem 90°, přepínač Pí-článku byl těsně nad šasím, ale pro potíže s vyladěním 10m pásma jsem později upravil Pí-článek na výměnné cívky, což z hlediska obsluhy nebylo nejlepší řešení (ne, ale z hlediska optimalizace vyladění antény na jednotlivých pásmech).
provedení vstupního paralelního obvodu
Obr.3 Vstupní paralelní obvod v katodách
provedení vstupního paralelního obvodu
Obr.4 Vstupní paralelní obvod v katodách pohled pod chasis
Pár obrázků pro ilustraci konstrukčního řešení.
pohled na elky
Obr. 5 Použité elektronky 4-65A


cívka pí-článku pro 10m
Obr.6 Provedení cívek Pí článku pro pásmo 10m
Pár obrázků pro ilustraci konstrukčního řešení.
sokl na výměnné cívky pí-článku
Obr. 7 sokl na výměnné cívky pí-článku



pohled na elky v pa
Obr.8 Pohled na elky v PA, tlumivka, vazební C a oddělovací přepážka ze sklolaminátu
pohled na sestavený pa
Obr. 9 Pohled na sestavený PA po cca 33-ti letech





Závěr:
Cílem tohoto článku bylo podělit se o zkušenost s použitím a realizací méně známého způsobu buzení PA s uzemněnými mřížkami do katody pomocí paralelního laděného obvodu. PA jsem používal bez problémů do nedávné doby a v minulosti mi pomohl k řadě zajímavých spojení a výsledků v několika závodech. I když jsem PA provozoval do vertikálu 80-10m umístěného cca 6m vedle společné TV antény, s TVI jsem neměl při výkonu cca 320W problém.

Po 33 letech zpracoval: Franta OK1AMF
V Chomutově 2008


Přepsáno z *.pdf formátu do formátu *.htm v měsíci září 2010